Blankyt nebes

Blankyt nebes, pánů Pán,

ťal živý osud, jitra žár,

jak sněhobílý prapor vlál

a z našich srdcí břímě sňal.

To duše zdroj má sílu v nás

a nápěv lásky zas a zas

zpívá si jitřní záře hlas

královstvím nebes, zemí krás.

Klokotá, zurčí, padá v kol,

to duše jásot, duše bol,

ticho má sílu, ticho má víru,

já nemám nic, než naději v míru.

Žal i bol duše v dolině sténá,

hory se dmou jako mořská pěna.

Na úpatí stojím u tvého věna.

To není smrt, to lásky směna.