Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

- Pod zlatým kotoučem

03. 12. 2013
7
8
1624
Vítám tě jako každý den
když budíš moji zahradu
chodíš sem tisíce mil
a nikdy nejsi unaven
máš vždycky dobrou náladu
a já jen na pár chvil
vyběhnu brankou
polaskat se s tebou...

můj pozdrav slunci – malý rituál
už stal se z něho zvyk
mrknutím vždy znamení mi dal
vesmírný král
já jsem jen lidský trpaslík


spadané vločky studí do papučí
na rukách peřinky prstů zebou
podle tvých zákonů se učím
a hledám v sobě skrytý řád
v paprscích tvých jsem viny smyla
možná už něco pochopila

a ty spěcháš o dům dál
zas jiným svítit do zahrad...

8 názorů

krtek si zadělal-na pár kopečků! díky vám


Hřejivé jak ty paprsky.*


Kočkodan
03. 12. 2013
Dát tip
Docela rychle jsem pochopil, ze to bohuzel není o krtkovi... :-(

děkuju za zastavení, pánové)


Čudla
03. 12. 2013
Dát tip

Slunce je život. /*


nene, technický nedostatek, jen kurzíva měla zůstat; to je právě ta finta, že mě slunko vytáhne ven jak magnet a to ještě v pyžamu, někdy i bez i bos a před snídaní; v zimě to může být i před polednem) pro lenochy je další básnina, Ď


menší písmenka naznačují menší důležitost? skutečný pozdrav slunci bych v tomhle počasí dělal spíš doma za oknem :o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru