Nezapomeneme

Květinářka vynáší květiny před svůj krámek. Každé ráno chodím okolo její prodejny. Má tady takovou černou tabuli, kde křídou vypisuje nabídku květin. Bezejmenná květinářka. Ona bude stará asi jako já, možná mladší. Chodím okolo už pár let. Nikdy jsem si tady nic nekoupil. Proč taky. Kytka uschne a vyhodí se. V květináči jich po rodičích pár doma mám. Postupně mi odcházejí. Nač ještě kupovat další. Zapomínám je zalít.

Dneska máme uzávěrku. To bude den.. Příští měsíc kontrola z Okresu. Zase budu chodit domů večer.

Květinářka je už asi doma. Ne, svítí tam vzadu. Vracím se pozdě z Úřadu. Proč se vlastně už neožením? Měl jsem několik známostí. Ta poslední odešla s velkým křikem. Chtěla dítě a zázemí. Já si prý ještě nosím práci domů. Asi to nebyla partie pro mne. Ale nač spěchat. Něco ještě našetřím a můžu třeba rok cestovat. Pojedu do Austrálie. Taky bych mohl do Ameriky. Klidně zvládnu obojí. Jeden rok Amerika a pak Austrálie.

Květinářka sundala zimní výzdobu. Konečně už polevily ty mrazy. Na tabuli má napsáno: \"sazenice salátu a kedluben\". To ještě dneska někoho baví pěstovat? Vždyť jsou toho plný obchody. Měl bych dělat něco se svým starým bytem. Rekonstruovat ho. Taky bych mohl začít stavět barák. Určitě to musím promyslet.

\"Vezmu si tenhle kaktus. Ten se nemusí moc zalívat. Mám pravdu?\"

Květinářka má dneska obchůdek celej nazdobenej. No jo bude se vdávat.

Už abych byl v práci. Řeknu šéfovi o roční neplacený volno. Když ho nedá, tak odejdu. S mojí praxí mě určitě vezmou všude. Už se těším do Ameriky. Prej tam jde levně koupit starší auto. Celý státy s ním projedu. Je to nejlepší. Půjčovny jsou drahý. Ostatní doprava taky. Na konci cesty se to auto zase prodá. Když ho dobře koupím, prodám ho pak za stejnou cenu, nebo i za víc. Cesta po Americe mě bude stát jen benzín. Ten je tam levnej.

Jsem ještě v šoku. Chtěl jsem říct šéfovi o svých plánech. On mě předešel. Koncem roku končí. Chce si užít vnoučata a zahrádku. Počítá se mnou na svoje místo. Ředitel na Okrese není proti.

Květinářka má svůj krámek stále upravenej. No, když jí to baví. Okolo jezdí dva výrostci na kolech. To budou její. Ten čas letí. Dneska se mi vůbec nechtělo vstávat. Divně mě píchá u srdce. Někdy bych měl zajít k doktorovi. Až dodělám tu velkou uzávěrku. Takhle se zadejchat. To se mi dřív nestávalo. Sem jsem došel skoro bez dechu.

Květinářka drží kytici tmavejch růží, nese ji do vázy před obchod.

Jdu z práce pěkně nakrknutej. Proč se na všechno nevykašlu. Dneska ty mladý nemaj žádný zábrany. Nějakou úctu ke služebně starším. No ten mě teda rozčílil. Když si na to vzpomenu. Takovej mladej cucák. Prej byl dva roky v Americe. Má zkušenosti ze zahraničí. Byl by lepší šéf. To mě to píchlo. To mě bolí u srdce. Musím se nadechnout. Květinářka běží sem. Proč? To se mi točí svět. Padám na zem. Všude samá růže a tma...........

\"Jo jo hned si to vezmu.\"

\"Ano, dobrý den, máte pro nás tu kalkulaci?\"

\"Aha to je to takový rozdíl s umělými květinami? Jak to prosím vás vypadá?\"

\"Není to skoro poznat?\"

\"Ano tak tam dejte: ,Nezapomeneme, tvoji spolupracovníci´, nebo ještě lépe: ,Nikdy na tebe nezapomeneme, tvoji spolupracovníci´.\"

\"Že by se hodilo oslovení? Tak ho tam dáme.\"

\"Ano, ano nejlepší bude křestní jméno.\"

\"Tak to je všechno, fakturu pošlete na náš úřad.\"

\"Jo vidíte, to jméno. Celý den jsem v jednom kole, už když jsem si bral váš telefon, musel jsem přerušit jednu schůzku. Teď mě sekretářka volá na poradu. Tak už musím končit. Já nebo sekretářka vám ještě dneska určitě zavoláme a všechno upřesníme. Zatím nashledanou.\"