Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zlomky III

22. 02. 2002
0
0
1149
Autor
Šemík

ŠICHTA

Ze svého okna pozoruji dělníky.

Před šestou spěchají do továrny, aby s úderem druhé ještě rychleji tento podnik opustili.

Nikdy tomu neporozumím.

Proč už jim to někdo nevysvětlí.

 

 

RADA

“Proč tolik mluvíš?” Zeptal se mne jednou stařec sedící na lavičce ve stínu mohutné vrby.

Dlouho jsem této otázce nerozuměl. Vůbec mne nezná. Za celý den jsem řekl asi dvě věty.

Asi za deset let jsem šel stejným místem a stejný stařík řekl:

“Proč tolik mluvíš?”

Až po této době jsem pochopil a poděkoval. Nikdy už jsem nemohl tímto místem projít.

 

 

 

OBDIV

Často obdivuji krásné lidi. Snad proto, že na mne příroda krásou šetřila. Vím, krása pomine, ale přesto jim závidím. Všude je čeká otevřená náruč a jsou ve všem úspěšní. Krásné ženy se pak provdají za bohaté muže. Krásní muži jsou jmenováni do vedoucích funkcí.

Vím jsou vyjímky, někteří to myslí doopravdy.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru