Piána v ulicích

Klavírní klapky padají Ti do očí
skrz nebeské kapky, svět se náhle protočil
Slíbil jsem, že zahraji Ti, téměř každou notu
místo toho jen tak bloumám
v poníženém potu.

Bloumám mezi městy, mezi tisícerem pián
jsem rozervané dítě, jsem jak Boris Vian.
Černá a bílá, jako jsou ty klapky,
broukám si a zpívám, ve stylu pana Hapky.

Jsem statisíce osob, jsem nekonečno dnů,
možná Ti to nikdo neřek', ale žijeme ve snu.
Naposledy Tě obejmu a pohladím Tvé vlasy,
pak zaklapnu víko

na ty Věčné časy.