Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevánoční koulování - dílo č. 7
Autor
soutěž KOULE
Asi se z toho zblázním
"Netahej mě za vlasy, blbečku! Mamíííí, ať mě nechá,"
"Nežaluj, zrzoune zrzavej!"
"Auvajs!"
Asi se z toho zblázním. Každou chvíli přijede ségra s dalšími caparty a s těmi mými jich bude pět! Do toho děda s babičkou a možná sousedka s další várkou vejlupků. Všichni se těší na oslavu narozenin, mých! Stojím zpocená nad pánví a chce se mi brečet. Miluji rodinné oslavy, ne že ne, ale dnes je všechno jinak.
Tak třeba například, proč se slaví kulatiny? Co je na nich kulatýho? Ta nula na konci by mi zas tolik nevadila, za to to číslo před ní je děsný! A příště to bude ještě horší... Ségra je v pohodě, už to má za sebou a nezajímá jí nic než ti její drobečkové. Nechápu to. Teda ne, že bych svou Lindičku s oranžovými vlásky a pihovatýho Rosťu nezbožňovala, ale občas mi tedy pěkně lezou na nervy. Obzvlášť od toho dne, kdy jsem jim pustila tu praštěnou pohádku o Pipi s tou děsnou punčochou. Nějak se do ní stylizovali. Ale to nic, to není to nejhorší.
Co takhle puberta? Může na někoho skočit v osmi letech? Může se někdo s někým ustavičně pošťuchovat doma, ve škole, v lese, v parku, v bazénu, na dvorku, za rohem, může se někdo s někým pošťuchovat všude?!
"Ráda bych vás o něco poprosila? Slyší mě někdo? Tak můžu?"
"Jasně, ale ať mě ten blbeček nechá!"
Ne, na to fakt dneska nemám a Fanda si povídá na záhoně se šnečkama nebo co.
"Běžte za tátou a ať mi natrhá pár kytek, jo?" dobře jsem to vymyslela a snad bude chvilka klidu. Tu teď fakt potřebuju.
Zkouknu prostřený stůl, všechno je v pohodě. Aspoň na pohled. Tak teda jo. Je čas hodit se do gala. Ze zrcadla na mě ale čučí unavená "kulatinová" tvář. Nevraživě ji pozoruju, ale ona si na mě po chvíli vesele mrkne. Aha, tak jo, zas tu bude ta kamufláž se zdravíčkem na lících... Ale to není nic, to není nejhorší.
Jak jim to říct, jak jim to sdělit? Fanda si opět hraje ma mrtvýho brouka, nějakýho ze svý zahrádky. Jako vždy je všechno na mě. Tak teda jo, řeknu jim to naplno a naférovku.
"Budeme mít opět zrzavý a zlobivý dvojčata..."