Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaděje silnější než zoufalství
Autor
Tizok
Sedl jsem na kometu a pláču hvězdy
a s každou tou slzou vlhká kaňka je tu,
co jak tečka uzavírá větu,
kterou jako do papíru.
černou nití všil jsem všehomíru,
obloze temnému plášti ze sametu.
A své srdce jako hvězdný prach,
rozsypal jsem po hvězdách,
bys nikdy neztrácela víru
a neměla strach,
když luna zhyne na mračnách
a jako děvče hrdinné,
(co neztrácí hlavu, když se cesta v šeru rozplyne),
o nejčernější noční čas
zvedlo k nebi vlečky řas
a pozorným okem našlo hvězdu
byť v nejzazším koutě ztracenou,
co jenom srdcem můžeš spatřit,
dřív než se mraky přeženou.
A až se tvoje zřítelnice
střetne s jasem večernice,
vzpomeň,
při tklivém niterním pohnutí,
až budeš sentimentům při chuti,
kterak s nohama na zemi a hlavou v oblacích,
črtal jsem s nadějí
(něžňounké příběhy)
že až srdcem prohlédneš přetmavou závějí,
pak černé na černém vystoupí jasněji,
pochopíš
a hvězdy se na nás opět usmějí.