Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZlomky VI
Autor
Šemík
ODHODLÁNÍ
Až se naučím chodit, pak bude-li třeba, odejdu. Ne, nejsem nemocen, či po nějakém úrazu. Ani nejsem tak malý, abych to ještě neuměl. Už jsem hezkých pár let chodil i běhal, ale prostě jsem to zapomněl. Delší čas jsem to nedělal, tak jsem vyšel ze cviku. Tomu se přeci nemusíte divit. Také, když nějakou dobu nemluvíte cizím jazykem, zapomenete. Nebo, když dlouho nepletete svetr dovednost se vytratí.
Zatím nepotřebuji odejít, ale až budu potřebovat, naučím se a půjdu. Myslím si, že to nebude těžké. Často pozoruji ostatní. Chůzi ovládají bez problémů. Z toho usuzuji, že jí také zvládnu. Až budu chtít.
DOSTIH
Nasedni a jeď. Vždy když závodíš, uvědom si na kom se vezeš. Dbej, aby se utkávali sobě rovní. Nemá cenu závodit, pokud je tvůj oř o hodně pomalejší než koně soupeřů. Je nepoctivé závodit, je-li tvůj tahoun o několik tříd před ostatními. Snaž se mít vždy správného koně. Když už jedeš, věř, že nejlepší vyhrávají, protože jinak bychom ztratili smysl.
ŘEČI
Přicházím do zaměstnání. Zaujmu své místo v kanceláři. Všichni mě upřeně pozorují. Uřčitě si o mně povídali. Už to dobře poznám. Vím, že jsem terčem jejich narážek a pomluv. Závidí mi spořádanou rodinu, auto, dům, prostě všechno. Leckdo by mi radil, ať změním místo. Mě je však jasné, že by to bylo zbytečné. Žiji na malém městě. Oni mají všude své příbuzné a známé. Ti by je zdárně nahradili. Možná by to bylo ještě horší. Jedinou obranou je trpělivě snášet svůj úděl. Zbytečně nezavdávat příčinu. Když si pořídíme nové auto, hned zdůrazňuji, že je na splátky. Oni však stejně závistivě říkají:
“No každý si nemůže dovolit splácet tak vysoké dluhy.”
Závidí prostě všechno. V každém rozhovoru se musím mít na pozoru. I v těch nejnevinnějších větách se skrývá snaha ponížit mě či něco vyzvědět. Oni již vědí, že se mnou tak lehce nepořídí. Zaměřují se proto na děti a jiné příbuzné. Zjišťuji třeba, že se nějací neznámí kluci vyptávali našich dětí na hračky. Pak se dozvím, že to byli vnuci spolupracujících z kanceláře. Není jednoduché vydržet takový tlak. Já se jim ale nepoddám. Musí vidět, že mě nezlomí. Naštěstí dnes mohu jít dříve domů. Mám napracováno. Již přecházím rýpavé poznámky typu:
“To se někdo má.”
Ještě v autě cítím jejich pohledy. Určitě se teď dívají z okna, jak odjíždím. Nemám to domů daleko. Už se blížím k našemu domu. Jak přijíždím, vidím v ulici zaparkováno nové Audi. To budou naši noví sousedé. Musí být hodně bohatí. Říká se, že za tento starý dům dali přes dva miliony.