Kopie

Vánoční pozlátko zářící z koše,

křičící po znovuobjevení.

Pozdě!

Bylo jsi použito, splnilo jsi svůj účel.

Tím je vše dáno.

Další budou následovat.

 

Jsme jako pozlátka.

Použiti.

Zahozeni.

Křičíme, ale nejsme slyšet.

 

Vytvořeni podle pradávného vzoru.

Prý budeme se zodpovídat, ale komu jen, komu?

 

Řešíme své každodenní malicherné boje.

Hrabeme se ve svých kupkách hnoje.

 

Pomíjející zaměstnává naši mysl,

je tak důležité.

Přehlížíme nepomíjející.

A zůstáváme dál pouze kopiemi.

 

Kopie je vždy horší než originál.

 

 

---