Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVeledílo
Na křesle zežloutla dvě plata aspirinu
a v rohu pokoje se vlní pavučí,
čechrá ho slabý proud, ne větru ale plynu,
co prchá od trouby. A mouchy nebzučí…
Válí se na stole s nohama nahoru,
jakoby vanitas vlámského krajináře.
Pochmurný okamžik roztříštil amforu
a kousek od deky vybledly lidské tváře.
Dívenka sebevrah vzpírá se udatně,
tělo je skutečné, není jen na plátně.
- Jakoby usnulo! Jakoby ještě žilo…
Schoulené do peřin, je trochu pompézní,
dělá to přetvářka, ale ta odezní,
až slunce dobarví odporné veledílo.