Vidím

S kostí slova v krku
chleba na dva lámu
to světlo na jablku
do očí píchá slámu.

Slunce v krbu praská
kreslí těla stínem
hoří jen jak láska
krev je srdci vínem.

 Piji těla tvého 
rty slanými z kdyby 
v šepotu jemného
za snězené ryby.

Zpátky se písek vrací 
zrcadlo modře zívá
pokojem letí ptáci
vidí ten, kdo se dívá.