Zvířetem

Ve zpětném zrcátku

Rychlý pohled

Kunderových žen

Na památku

Toho, co nikdy nebylo.

 

Směješ se na mně nejpomíjivějším

Z promarněných dnů

lesk a bída kurtizán časů dřívějších

Ve světle dnešních hrůz

To nevadí, krásko.

 

Sladké vzdechy

Hluboké nádechy

Modré oči a zatnuté zuby

Musel jsem, Musela jsi

Andělé neplakali

Plakala s touhou.

 

Moje pro ten vzácný okamžik ničeho

V ničem než betonovém

Nesnáším paneláky

Bez nadsázky

Bych to nejradši pohřbil obé.

 

Kostnaté prsty, zpomalené skřeky

Vzdechy, výdechy, smutky

Každý nádech tě prý bolí

Já ti nevěřím

A znovu a znovu se stávám tím

Čím jsem

Bestií. Zvířetem.

 

Sbohem modravá

Krásko ubohá

Dítě dnešní doby

Krásná mladá ubohá a hloupá

Budoucnost. 

---