Odjezd

Odjezd

Návěstí má volno,

vlak s tebou mizí v dáli,
jsem jak vystřelenej prak,

 srdce žalem pálí.
 

Já říct jsem tolik chtěl

ty slyšet si nic nechtěla,
tvá věta plná výčitek,

je jako nůž do těla.
 

Prší, já stojím na perónu,

déšť mi stéká po tváři,
maskuje mé slzy,

pro mne slunce nezáří.

Výpravčí, starý pán povídá mi, pane,
pro jedno kvítí slunce nesvítí
a mně hned bylo líp
a celý tvůj odjezd už byl jenom vtip.
 

Déšť mi z očí písek vyplavil
a já se novou cestou vypravil.
Tvůj vlak, který zmizel za obzorem,
odvezl bouřku, která kropila zem.
 

S koncovými světly vlakumizí starý den

a já už s lepší náladou

jdu z nádraží ven.

Ref:
Já žil jsem podle plánů tvých
a směl se smát, když tys měla smích
Můj život se netočí jak ty chceš
už jenom vzpomínkou zůstaneš