Bezvládí

Inspiraci,jako hrozny, nechat si zkvasit ve sklípku. Pít ji až do konce svých dní. Být šťasten, to se přeci smí. Nebo ne?

Viděl jsem oblohu,

jak procházela sem a tam

stády beránků.

Viděl jsem kmity řas,

klapající okenice před světem,

jak tlačily slzy zpátky do očí.

Viděl jsem horký dech,

jenž jako duše ulpíval

na skleněných průzorech

z našeho betonového světa.

Viděl jsem noty vět,

jak tenkými prsty ovíjely šíje,

stahovaly dech,

až všechno ztichlo,

a pak?

Prchaly múzy v cinkotu smíchu vstříc jiným, lepším umělcům.

---