Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCitlivá veršovánka
Jarda sedí na lavici,
venku jaro voní.
Jana jemu po pravici,
nevymře se po přeslici.
Vlahý vítr letí vlasy,
Jana radostí výská.
Tráva hebká jako kobereček,
navečer přišla o věneček.
Ráno těžkou vinu cítí,
není lehké tohle žití.
Ráno těžké jak drábův bič,
Jarda nikde, je pryč.
4 názory
Loupežník Krupiér von Naviér
27. 02. 2014přijde mi to spíš volné, není to nijak pravidelné. cítí vinu za to, že mu dala. a proč se narodí dívka? představa mladé matky s dcerou mi líbí víc než se synem...
Taj zaprvé, jak můžeš vědět, že se narodí dívka?
Za co cítí vinu, vždyť Jarda utekl, ne ona?
Sice jsi to nazval volné verše, ale vzbuzuje to (marnou) naději na rytmus a rým. Já bych to ještě rozvolnil.
Píšeš "Jarda nikde, je pryč". Když je to volný verš, tak můžeš "je pryč" úlně vynechat, ne?