Zima

Přišla jsi sem,
všichni jsme se divili,
zda je to jen sen,
a tak jsme se bavili.
…
Ale byla jsi to Ty,
ta zlá a krutá,
zná Tě jenom Jety,
a tak nám to v hlavě vrtá.
…
Proč si přišla až k nám,
a přinesla s sebou zkázu,
jak z vyprávění Tě znám,
mnoho lidí podlehne mrazu.
…
Rostliny a stromy,
přestanou růst,
a tak mezi domy,
nastane půst.
…
Všechna drobná zvěř,
zhyne kvůli hladu,
a to mi sakra věř,
důraz na to kladu.
…
Dlouhá rána neuslyšíme,
ten krásný ptačí zpěv,
a to však netušíme,
jak strašný Ty jsi zjev.
…
Trpět budeme i MY,
potravy mnoho ubyde,
mám z toho obavy,
kolik nám toho zbyde.
…
Neboť nevím, jak budeš dlouhá,
a na jak dlouho jsi přišla,
a tak naše touha,
z našich duší vyšla.
…
Touha vidět stromy,
slyšet zase ptáky,
slunce jak svítí na domy,
a žvýkat při tom buráky.
…
Ale než ta doba nastane,
bude tady temno,
a když to neustane,
tak bude mi to jedno.
…
Budu s tím smířený,
co jiného se dá dělat,
můj kříž svěcený,
budu ještě potřebovat.