Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnděl
Autor
blahic
Když jsem Tě volal,
asi si neslyšela,
i když jsem Tě potřeboval,
pomocí si nepřispěla.
…
Mizela si v dáli,
šance se stala býti mizivou,
věci, které se událi,
stali se myšlenkou mrazivou.
…
Hádka, která se udála,
byla tak ošklivá,
ale po čem Ty si sáhla,
to byla momentka děsivá.
…
V tu chvíli šlo mi o život,
když nůž jsi po mě hodila,
přišlo mi ale vhod,
že jsi se netrefila.
…
Minula jsi mě jen tak tak,
protože jsem se vyhýbal,
zvýšený jsem měl tlak,
jako kdybych Tě líbal.
…
Při uhýbání jsem ale upadnul,
hlavou přímo na hranu,
v tu ránu jsem ustrnul,
jak teď asi dopadnu.
…
Tobě to bylo jedno,
naštvaně jsi odcházela,
já krvácel za jedno,
za druhé na mě zima přicházela.
…
Vědomí jsem začal ztrácet,
život se mi přehrával,
chtělo se mi strašně zvracet,
neboť život si semnou zahrával.
…
Náhle jsem byl na našem místě,
kde jsme se tehdy seznámili,
bylo to krásné Konopiště,
kde mi andělé moji smrt oznámili.
…
Teď už jsem jako v ráji,
stále na Tebe koukám,
velice Tě opatruji,
lehce si při tom broukám.
…
Jsem Tvým novým andělem,
ach, kdyby jsi to věděla,
držím kontrolu nad Tvým tělem,
ráda by jsi mě asi měla.