Jaro

Jaro

Mne nenajdou v mrazáku stálých citů,

kde do sněhu škrábu vzkaz ozvěny.

Kde čekám, až zázrakem vykvetou tu,

Sněženky, jakkoli pobledlý..

Mne hledají- pod sluncem, na nebi, v trávě-

A v sobě, když se probudí.

Nad teplým čajem sní oblevu právě.

Mne nezahřeje, když nestudí.

V posledním písmenu umrzl prst

-souzeno bude mi zůstat tu s Tebou.

Jaro, až přinese touhu a růst

budeme spát ještě v dlaních, co zebou.

Jaro, až jim snese touhu a růst,

zmrzneme do sebe na kolenou.