Záhada rozluštěna 16.díl

Záhada rozluštěna   16.díl

Ne to není možné, už máme jen dva dny než nastane den zrození Satana a zatím se nenašla žádná dívka, která by sem vkročila. Nechápu to, proč jí nemůžeme přivést násilím. Aniž by čekal, že se něco stane ozval se v místnosti hlas. „ Nezrodil bych se.“ Danzou se rozhlížel, ale nikdo v pokoji nebyl, jak, kdo, co, nic nechápu, co se to tady děje? „Ona příjde, táhne jí to sem a já se do ní převtělím.“ Můj pane, jste to vy a nebo mám halucinace. Jen jsem na ty slova pomyslel a hned přišla odpověď. „Ano a už se těším na svět.“ Hlas utichl a já si sedl na židli, jinak by to se mnou pořádně otřáslo. Slyšel jsem ho, nebylo to všechno zbytečný. Někdo zaklepal a vyrušil mě z úvah na přípravy obětního obřadu. „Pojďte dál.“ Vyzval Danzou jednoho z věřících. Dlouhá kápě zakrývala tvář, kterou doplňovala maska klauna.

Danzou dobře věděl kdo za ním přišel, jen on znal totožnost všech, jinak byli před ostatními skryti. „Minato přede mnou nemusíš nosit masku, sundej ji!“ To nebyla prosba, ale příkaz, hned jsem ho uposlechl, nemohl jsem si dovolit prozradit se. „Dobrá a chtěl jsem se zeptat jestli máme hledat v ulicích, když ještě nedorazila, jak víš času je málo.“ Zchodil ze sebe kapuci a sundal masku, odložil jí na stůl a posadil se naproti Danzouovi. „Hlavně, aby vše proběhlo jak má, už jsem si dělal starosti a jak postupují přípravy na obětní rituál?“ Chtěl vyzvědět co nejvíc informací, aby se mohl připravit k akci. „Všechny přípravy jsou téměř dokončené, už čekáme jen na příchod vyvolené.“ Víc se nedozvěděl, protože ho Danzou vyprovodil z pokoje.  Minato hned na to upaloval nahlásit novinky, jen jestli jeho kontakt čeká na místě, už dlouho se připravovali na tuhle misi a ještě nikdy nikdo do sekty nepronikl, až teprve on. Cestou se pořád rozhlížel a hlídal si záda, kdyby ho náhodou chtěl někdo sledovat, schválně se vydal na místo určení velkou oklikou.

Po hodině a půl dorazil do začouzeného baru, kde měl sedět v převleku jeho kamarád s práce a jediný komu stoprocentně důvěřoval. Rozhlédl se po zakouřeném lokále a ten puch co se linul ke dveřím kde jsem stál byl k nevydržení, docela jsem měl chuť otočit se a jít zpátky na čerství vzduch, okolo baru seděli samí opilci, kteří vrávorali na barových stoličkách, div, že neslítli na zem. Prošel jsem nepozorovaně přes celý lokál, ale Saie jsem prostě neviděl, až skoro na konci, byl malý stoleček u kterého se krčil nějaký hastroš. Všechno na něm doslova vyselo a bylo tak potrhané, že bych si ho mohl splést buď s bezdomovcem a nebo zkrachovalcem, co neděla nic jinýho než, chlastá a posedává v baru. Moje přestrojení nebylo sice taky nic moc, ale cítil jsem se v tom dobře. Rozdrbané džíny s několika stylovými dírami a černá mikina s kapucí, která mě halila blonďaté vlasy. Sai byl na převleky machr, jen ho nedokázali u nás ocenit. V organizaci se našlo tolik cvoků, ale mi dva vynikali nad ostatními, taky jsme podle toho dostali přezdívku dva trhlí, časem jsme si zvykli, ale stejně nám to přišlo přitažený za uši, když jsem si prohlédl každého na oddělení.    

V lokále:

Naruto: Tak tady jsi, málem jsem tě nepoznal, skvěle maskovaný jako vždycky.

Sai: Kdyby si nekecal, aspoň k něčemu jsem dobrý, jen šéf by mě nejraději viděl v kanceláři zasypanýho lejstrama. 

Naruto: Jo no to se od něj dá čekat, někdo to dělat musí a ty se na to skvěle hodíš, ale taky jsi výborný informátor a jak vidím tak i mistr převleku.

Sai: Přeháníš jako vždycky, ale mě to stejně potěší, kdyby sis nedupnul na vedení, tak tam sedím ještě teď a kontroluju hlášení, je příjemný vypadnout pryč.

Naruto: Vidím, že ti to svědčí, i když tady moc čerstvýho vzduchu není, spíš úplně zamořeno.

Sai: Hlavně chci vědět co se tam děje, ještě si nic neřekl a co tvoje přestrojení a jméno nepoznali nic?

Naruto: Neboj převlek si vybíral ty, takže to je v pohodě, zapadnu tam a ani si mě nevšímaj a jméno jsem si půjčil po otci, takže mě to nedělá problém.

Sai: Tak k věci co pro mě máš za novinky?

Napsala: Katt-chan

http://povidkyodkatt.blog.cz/