Kůže muže

Pustý, prázdný a vyprahlý

 

Začal jsem ji milovat

protože jsem se nudil

a ona jako jedna z mála

dokázala

abych se vedle ní cítil hloupě

 

Jenže od té doby

se cítím hloupý vedle kohokoli

 

 

Režná

 

Mám domácího mazlíčka

jmenuje se Deprese

Proč tak rychle platí se

za kousky štěstí

každý večer ptám se jí

Ona mi znuděně říhne v odpověď

svůj nezájem

 

 

Pravdostřelec

 

Brouzdal se stokami času

Na dluh všem sliboval spásu

Sám neměl munici

Však bez chvění zalícil

A vystřelil Pravdu!

 

 

Porucha

 

Pokazila se mu slova

Ztratil pro ně cit

Tak daleko od domova

On nechtěl vůbec být

Jak tu krásu stvořit?

Poslepu, mihotavě

Navštiv toho parchanta

Pokradmu v jeho hlavě

Pořád se jen vysmívá

Že tvorba se přestala

Že vůle až pouhou formou trochu povstala

Jen tik otroka náhradou přízně

Pivo hry a zvuky

a zanedbané věci

 

 

Arogance

 

Arogantním zval mě tupec

že povahy masku nenosím

že slova břitká lží netupím

nelíbilo se mu vůbec

 

Odpověď mu prostou

nabídnul jsem bryskně

svou ať si jde cestou

toť řešení je jisté

 

 

Past

 

Je to taková psychologická hra

Taková past

A ty ses chytla

Nabodla

Seš mrtvá…

 

 

Anděl

 

Kde čas svůj si krájí

Čímkoli co mají

Krajina přírody zbavená

A kanály zdobená

Zrodila Anděla hrdinu

 

Obklopen lidmi a sám

Noční město

Milovat musí

Na pohled tiché

Z panelů chladných

Však životem tepe

Je azylem mladých

Mladých jež hledají

Na cestě klikaté

Své místo ve světě

…ten jakoby nechtěl je

 

Ten Anděl se učí

Umění žít

A vy se třeba smějte

…že hledá podstatu

 

Kousej řvi a kopej

Vysvětli mi proč má člověk milovat

A pak mě nenáviď

 

Neutečeš

Není kam

 

Představ si svět

Kde jsme se my dva

Nepotkali

A žij v něm

 

Mně se ty nesmysly nesrozumí

Ani já jim se nelíbím

A ty nedělej ty své závěry

Když už ses tolikrát přesvědčila

Že to vlastně žádné závěry nejsou

Jsou to tak přinejlepším

Nápady na popis toho

Jak na tom věci momentálně jsou

Ty si nechceš pamatovat chyby ani smutky

Ty si nechceš pamatovat zrady

Ty chceš jen ty své skvělé zážitky

Vztahy založené na vyprázdněných skleničkách

Všude sebou svůj foťáček

Vzezření napůl veřejné

A hlavně příjemné

 

Když to napíšeš, zasmějí se

Když je to skutečnost, je to trochu smutné

Ale když to žiješ, tak to tak pálí

 

Anděli osud Tvůj

Závidět nemohu

 

Mně na večery nezbývá

Než

nepřestat doufat

 

Plaší hoši

si brousí slova

táhnou městem

a chtít chtějí znova

---