Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Plujem

01. 04. 2014
3
2
877
Autor
MAJKL65

Jsi má půlnoc já tvé ráno 
tiché slovo trávy vlas
jsi má ne a já tvá ano
že bolet tě budu zas.

Nejsme nic a přitom všechno
hrst jen prachu, z nějž jsme vstali
jak den který má své jméno
tak my spolu jsme se stali.

Na kohoutku kapka vody   
visí dávno do nikam 
a v ní celé vodopády
ze slziček drahokam.

Objímáš mne jako svíci 
moje ruce ranní chlad
tajíš dech já smím ti říci 
nasyť tělem těla hlad.

A je slyšet tep všech hodin 
kam odchází můj jen čas
jak podobní zvenku lodím
plujem hloubkou jež je v nás. 


2 názory

Antoncek
11. 04. 2014
Dát tip

Vlastně je nespravedlivé, že máš "pouze" tolik T, forma je zvládnuta v Markově stylu, mně osobně je jedno, že toto není "velké téma" jak u jeho básní. Ta forma totiž dost determinuje vyznění celého díla a tak z určitého pohledu je toto intimno přiměřenější.

Ale sentiment zdrobnělin nemusím, to mne ruší.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru