Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePlujem
Autor
MAJKL65
Jsi má půlnoc já tvé ráno
tiché slovo trávy vlas
jsi má ne a já tvá ano
že bolet tě budu zas.
Nejsme nic a přitom všechno
hrst jen prachu, z nějž jsme vstali
jak den který má své jméno
tak my spolu jsme se stali.
Na kohoutku kapka vody
visí dávno do nikam
a v ní celé vodopády
ze slziček drahokam.
Objímáš mne jako svíci
moje ruce ranní chlad
tajíš dech já smím ti říci
nasyť tělem těla hlad.
A je slyšet tep všech hodin
kam odchází můj jen čas
jak podobní zvenku lodím
plujem hloubkou jež je v nás.
2 názory
Vlastně je nespravedlivé, že máš "pouze" tolik T, forma je zvládnuta v Markově stylu, mně osobně je jedno, že toto není "velké téma" jak u jeho básní. Ta forma totiž dost determinuje vyznění celého díla a tak z určitého pohledu je toto intimno přiměřenější.
Ale sentiment zdrobnělin nemusím, to mne ruší.