Báseň

Usnesli se blázni, 

když seděli v lázni,

že cvičením v kázni

má být život v bázni.

I sesedli se v lázni,

by cvičili se v bázni,

a chválili si blázni,

jak jim to jde v kázni.

Mistr Básník nevěřil vlastním očím. Jak mohl jeho nejlepší žák vyplodit takovou blbost? Neustále si mumlal pod vousy a hněvivě koulel očima. Pečlivě pročítal každou řádku znovu a znovu, ale ať se na to díval jakkoliv, nemělo to hlavu ani patu. To přece není možné, to nemůže být pravda! Díval se střídavě na papír a na svého učedníka, ale stále to nedokázal pochopit. Ten kluk musí být totální idiot! Takovou volovinu mohl zplodit jen nějaký chorý mozek! Znovu se přísně zadíval na svého žáka, který byl vždy výkvětem jeho třídy. Nepozoroval na něm ani známku studu. A že je zač se stydět! Fujtajksl! Snad ani všemi opovrhovaný slovník rýmů by nevyplodil takovou hovadinu! Nakonec to vzdal a upřel na učedníka své krví podlité oči.

„Učedníku?“

„Ano, Mistře Básníku?“

„Co má tohle znamenat?“

„Nic, Mistře Básníku.“

Mistr Básník se málem neudržel, ale nakonec svou potřebu učedníka uškrtit zkrotil. Několikrát se zhluboka nadechl a vyhlédl z okna, aby se uklidnil pohledem na panenskou přírodu.

„Co myslíš tím nic?“

„Prostě nic, Mistře Básníku. Ta báseň nemá žádný smysl.“

Mistr Básník se málem zhroutil už když uslyšel ono vznešené slovo „báseň“ ve spojitosti s tímhle blábolem, ale když učedník ještě dodal, že nemá smysl, onen posvátný a skvostný prvek nejvyššího ze všech umění, téměř upadl do mdlob. Naštěstí se mu ulevilo, když udeřil vší silou do méně nadaného studenta, který postával vedle.

„Obávám se, že to nechápu,“ řekl po chvíli.

„O to právě jde,“ přikyvoval radostně učedník.

„Tvrdíš snad,“ Mistr Básník ztišil hlas do rozlíceného šepotu, „že věci nemusí dávat smysl a přesto mohou být moudré?“

„Vaše nepochopení, Mistře Básníku, znamená, že to chápete velice dobře.“

„Tak to jsem z toho blázen!“ zařval Mistr Básník mocným hlasem, který méně nadané studenty odfoukl na druhou stranu učebny.

„To jsou všichni moudří,“ řekl učedník, hluboce se svému mistru poklonil a odešel ze třídy.

---