Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepo cestě bezovkou
Autor
vermitulum
po cestě bezovkou
jsem věděla přesně
co chci napsat
teď ta poztrácená slova hledám
a nenacházím
ruší mě ona.
její bolest kterou s ní nehodlam sdílet a který nebudu naslouchat
její šílený žebravý boží oči
její jemný vlasy
její tělo
ruší mě zprávy o ní.
podoteky lidí
kteří ji milují a vídají se s ní máme (nejen) je společné.
ruší mě z mýho jarního zelenýho pučení
vrhají mě zpátku do neklidu
žárlivosti, zhrzenosti a všech těchhle ošklivejch citů
který nechci mít mám je?
a nechci
aby si je se mnou lidi kdo proboha??
spojovali
měla bych ji pustit, opustit, odpustit. zdráhám se slova ,,musím", aby mě neodradilo už to se sebou trochu umím
sedim v belvederu
kde už nemají tu dobrou limonádu
na kterou jsme tehdy šli
a o kterýs mi pak psal.
už mám v tašce jiný učení
už jsi zase fuč
nadobro zmizelej
v londýně, maastrichtu
v jinejch životech.
hrajou tu strašnou odrhovačku
asi od scorpiens
a já toužim být nad věcí, moc.
(a abys přijel a viděl ses jen se mnou a s ní ne a viděl mě jak jsem úžasně nad věcí a v pohodě a pomiloval mě něžně a silně - anebo třeba taky ne, ale abys aspoň hodně chtěl)
... to jsem zas já
hluboko nad věcí ...
půjdu na poštu a koupím kytku
budu se snažit to pustit
nebo bejt aspoň nad tim všim
nebo se v tom zálibně ráchat ale na to už nemam chuť, po třech měsících.
možná napíšu E.
možná mu zavolam
možná si na to koupím cigára
možná ho budu chtít vidět
anebo taky ne.
---------------------------------------------
jdu do jara
(nerušte mě..prosím..)