ukrajinské úvahy

Doporučuju článek: Demokracie mění barvu: v módě je hnědá (Literární noviny, duben 2014).

No, vždycky je dobré ptát se cui bono - znamenající v čí prospěch? nebo komu ku prospěchu? A podle toho, jak to dnes vypadá v ukrajinském parlamentu při hlasování, je to poměrně evidentní, kdo a k čemu ten převrat potřeboval: https://www.youtube.com/watch?v=1TnvbFt4BoI - jestli má takhle vypadat demokracie v ukrajinském podání, tak díky, a nedivím se, že se právě něčeho takového na Krymu obávali, a proto referendum tam dopadlo tak, jak dopadlo. Ať se to třeba nelíbí našim oficiálním médiím a nebo EU (potažmo USA), protože to je proti jejich zájmům - a i zde zase platí ono výše uvedené cui bono? Proč by se tak exponovala EU nebo USA, kdyby nevětřili, že jim z toho něco může kápnout? Z bohulibého samaritánství to nebude.

a události v Kyjevě nelze nazvat jinak než ozbrojený puč.

Já mám v situaci také dostatečně jasno, stejně jako moji předpsavci. Ruský postup je naprosto nepřijatelný. Ať se dělo cokoliv, proč na Krymu operovaly neoznačení perfektně vyzbrojení vojáci a Moskva tvrdila, že s nimi nemá nic společného? Ať si říká kdo chce, co chce, ruský postup nelze označit jinak než jako agresi... O to horší díky tomu, jak byla provedena a jak o ní Rusko po celou dobu lhalo...

Mírovou, prípadne Vladimírovou, já ako Miroslav Len Onovíc súhlasím :)

takže kladným hrdinou je ten, kdo se prostřílel k moci? No, nevím...čas ukáže.

Souhlas s Proseckým. Mne dost ovlivňují historické skutečnosti. Změny - a zejména změny z agresora na andílka ukřivděného - se většinou nekonají.