uvaha čaroděje po opici s kocovinou

V kolika stínech duha  svítí ?

Zaptal se luny čaroděj .

A proč maj lidé ze tmy strach ?

Pod vládou boci - jiné kvítí ?

 Stíny se  světlem  naroděj !

se světlem chodí po cestách .

 

Koloběh věkú v dobro starch pak znění

A podotknul bych asy  hloupě

luna  j mrtvá  nezná  slova .

a promlouvá k nám skrze snění

v astrálu lásky je jen skoupě

a každej  hlupák zbraně ková

 

stíny jsou tady a vždy budou

kdo bez stínu by světlo spatřil ?

vše v zrcadle je vlatsně stín .

A nebýt zlo s kým buh by bratřil

Jen skrze sny, snad pochopím

 

A je víc duhy  nebo stínů ?

Ví  hmota která-světlu  brání,

a kam že vlastně míří  světlo?

kdo bez štěstí by poznal splínů

muj rým je starý - pravda raní

však jeno ty co neznaj peklo .

 

Proletý básník čaroděj

Splétá svě rými v šedi slov

Peklem už prošel kde je ráj ?

V bolestech ženy neroděj

Přesto je láska mín než kov

A zaněj světu ditě daj  .

Kov , za smrt pak se snadno směnění

Když muži v bitvách umírají

Ideáli se zlatem měří - kdo má víc zlata vyhravá

Atrálu vládcúm krev se pění

Prameny lásky vysichají

Čas ragnarku nastává

 

Koloběh starší než je  čas

plní se pohár osudu  

Láska nám lidstvu  umírá

A dary bohů už nemaj hlas

A vše žije v zlatě přeludu

A zlato srdce otvírá.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---