Hlídej

Hlídej si svojí holku,

Hlídej ji, jako

                     sám sebe!

Zavři ji na závoru

(bez okolků)

až nahoru

tam

do sedmýho nebe.

 

A buď tam s ní.

A miluj.

A občas ji pust na vzduch!

 

Nebo ti uteče.

Uteče.

Kam? To ví pámbůh.

Uteče.

Uteče

ze dne na noc

Tak jako závan větru

Tak jako vůně sena,

jehličí z loňských  vánoc.

Tak jako modlitba k Petru

Tak jako žena:

Uteče.

Dírovou kličkou vysvleče.

 

Hladce se vysmekne

Obruči z oceli

Rána se do rána

Prázdnotou nescelí

 

Lehce se vykroutí

z područí objetí

 

A potom?

Budeš si

(v sedmém nebi)

Zamčeně, bledý

vlastní  svou obětí.

 

(A šeptem: Jak že se větrný holky

hlídaj?)

---