Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLeb' živ (TVAR-ZE-SÍTÍ)
Autor
Lieskovec
Hora klidu. Boří duny.
Hoří soucno.
Hoří vlákno.
Hoří hlas.
Pálivý let labutí
shorem sadů jahodích.
Mrtvoly přes mrtvoly.
Fuj, ach, hnusný prach.
Ve sadu se zběhl stín po temně žhnoucím pni.
Rozumem stoupl z hlíny výš
a peřím zbrousil horizont
ve viru sykotu vin.
Seismika tříštila mým dnem
snem, v řetězech
ve srovnání s jitřním kalem těchto údolí,
kde země visí nad nebí.
Hosana, sem lez!
Hosana hmyz, čemu rozumíš?
Ničemu
Vichrem schodmi do sklepů pod vrchem klidu
v lidu mrv
A ven! S tím idiotem.
V dolu bot tmou razí vědomí
a to sebe - sebevědomí
má hlad.
Roztají kdy sliny ideí? Přesune se lid za lpění?
Sírou vrzgá podnebí za zem
sune zázemí.
Líbej mě ty hňup, slepý,
lískově fíkovým objetím.
Líska' jsem pod ní. Se blýská' logicky nad ní.
V hemže'ní deště temné'ho nad rumové bedny'
nic není' jsi tady sám' jsem sám'
v sylogismu vlastní hlavy.
Tím' jsem dnes skončil' jsem bez moci, praskla barva' hůl.
Jdi vždy blíž' blíž' hrome' dovnitř'
do tmy'
jinak neuvidíš.
Poslední nocí, kreslím pár vět’ na pen lísky’ bouřkou pěnisté'
A tam jen toto jediné:
Jsi nikdo' A hrob je zmarem'
ni zemí' nýbrž ohněm’ byl začátek, v ohni upéct ‘své šlechy upéct’ si přej.
Hodně štěstí!
Čaroděj Leb'