Bolest

14.března 2000

Tolik zloby už jsem viděl že už nechci vidět nic

nad smutnými místy letěl,teď už létat nechci víc.

Tolik nenávisti,zášti,tolik nebezpečných vět

přál bych si všechno vrátit nejmíň o století zpět.

 

Viděl jsem stovky tváří jak do války musí jít

z mladých jsou náhle staří,takoví co nechtěj žít.

Viděl jsem tváře matek,nyní ovdovělých žen

cítil jsem strach a smutek a nebyl to zlý sen.

 

Ref I: Já už nechci vidět já už nechci létat dál

             nechci nářek slyšet,nechci cítit žal.

             Chtěl bych aby byla láska jako vzduch

              bez vzduchu život není,to vím přeci já i Bůh.

 

Kdysi jsem býval hloupý a nevěděl co bych chtěl

k lásce býval skoupý,něžná slova zapomněl.

Nechtěl jsem nikde zůstat,chtěl jsem volnost jako pták

proč nezmlkla má ůsta-Bůh řekl "Staň se tak!"

 

A pak jsem potkal Tebe a zase cítím že tu jsem

slunce prosvítilo nebe a přineslo krásný den.

Mé srdce puká touhou jak jsem šťastný že tu jseš

prosím na chvíli pouhou doufám že se usměješ.

 

Ref II: Tebe smutná dívko chtěl bych míti rád

               Tobě snesu nebe,Tobě budu hrát.

               Doufám jen že moje prosby vyslyšíš

               a budeš se mnou věky věků vždyť to víšto víš.

---