Měsíční romance

MĚSÍČNÍ ROMANCE

Za záře bledého měsíce

Zrodil se nový cit

Malé město a dva z tisíce

Zjistili, že spolu jim je líp

Před pár lety malé děti

Nevědíce o měsíci zhola nic

On ji natrhal magické rudé květy

Chtěl jen její pohled a nic už víc

Ona se naň usmála a vzala za ruku

Dvě malé děti vracející se domu

Lásku by daly v záruku

Že nevyrostou a navždy budou spolu

Ale měsíc se neustále měnil

Děti vyrostly a sešli se za svitu luny

Muž a žena - cit se zjevil

Vzali se za ruku a šli pod stromy do tmy

Každý úplněk se spolu scházeli

Nežili, jak ostatní, měli své snění

Problémy za hlavu házeli

Realita byla synonymum zapomění

Rány osudu jsou však kruté

Milenci byli vtaženi do absurdity světa

Zlomené meče byly znovu zkuté

On šel bojovat, ona neměla právo veta

Rozťal poslednímu nepříteli hlavu

Vítěz padá na koberec mrtvol

Teď bude patřit tomuto davu

Davu mrtvých, neživý toť tvor

Nyní se dívá sama jedna žena

A proklíná měsíc za to, co způsobil

Hrůzným smutkem opojena

Proč ji jen taky nezabil

Měsíc se smiluje a vyšle k ní paprsek

Bledý, studený - přinášející pomoc

Její srdce puká zasaženo mocnou silou

Ona už na něj nevzpomene, ani on na svou milou

A měsíc si svítí dál

Na nebi, ze záhrobí král

Měsíc netvor