Záhada rozluštěna 24.díl

Záhada rozluštěna  24.díl

Napsala: katt-chan

Povidkyodkatt.blog.cz

Prošel jsem těsně okolo jednoho regálu a proplížil jsem se  za Sakuru, protože tady nebylo víc místa, viděl jsem jí ve tváři jak se začervenala a zatajila dech, když jsem se k ní přiblížil. Bylo to zvláštní mít Sakuru tak blízko sebe a nesmět se jí dotknout, až mi to přišlo líto, ale rozhodně jsem nechtěl, aby byla před akcí, která jí dnes čeká nějak nervózní a nebo roztěkaná. Musím vydržet do zítřka pro začátek jsem se rozhodl ukázat jí mojí pravdu. „Takže podle tebe jsem zapříčinil pád vaší rodiny? Já si to ale nemyslím a taky ti to dokážu.“ Přešel k regálům a našel si odpovídající datum, vytáhl starší zaprášenou krabici a donesl jí na jedinou věc, která v místnosti mimo regálů byla. Rozložil jsem schůdky a položil na ně krabici. Z víka jsem sfoukl prach a opatrně ho sundal, už jednou se mi stalo, že tam byl zazimovaný obrovský pavouk, nerad bych ho zase sundával z obličeje, protože naposledy na mě skočil a pak utekl někam mezi další stoh krabic. Dobrý, nic tam není a víko jsem hodil na zem. „Tak se podívej, podle tebe se to stalo v loni touhle dobou.“ Vyndal jsem obsah krabice a položil ho o schůdek výš, aby na papíry a protokoly bylo líp vidět. Naklonila se nad spisy a probírala jeden po druhém, na každém byl datum a název případu u některých se pozdržela, protože četla  krycí názvy, které většinou vymýšlel Sasori a byli dost pravdivý jako například krvavá lázeň a podobně, zrovna u takového názvu se Sakura zarazila. Pak ho odložila stranou a listovala dál až narazila na datum, které hledala, ale nevěděla jestli může desky otevřít.

Sasuke to vyřešil za ní a otevřel spis, ve kterém byl jen jeden papír. Sakura ho opatrně vzala do rukou a přečetla si dva řádky, víc na papíře napsáno nebylo. „Vidíš, nemohl jsem to být já.“ Vítězoslavně se na mě usmál, až mu zajiskřili temné oči. Ty dva řádky jsem rentgenovala pohledem a snažila se vstřebat co v nich bylo napsáno. Uchiha Sasuke předělen na měsíc do Číny k neodkladnému případu. Bude spadat pod ambasádu Číny. V době nepřítomnosti bude zastoupen. Tak to mi rozum nebere, kdo teda byl u případu? Stalo se to přece a když jsem si zjišťovala, kdo vyšetřoval naše obvinění říkali, že Uchiha Sasuke, ale podle tohohle papíru nebyl vůbec v téhle zemi. „Už mi věříš Sakuro? Nikdy nelžu to si pamatuj, řekl jsem, že to nemám na svědomí a tak to doopravdy je nic víc v tom nehledej.“ Tak, teď bych si potřebovala sednout, ale není kde, takže jsem se sesunula o zeď a zůstala omámeně zírat na kus papíru v mých rukou. Třeba to byl jen hloupí žert a nebo sen, rozhodně se chci probudit a tak jsem se štípla do ruky, ale nic, jen to hodně zabolelo a na ruce zůstal červený flek. Pořád jsem byla v archívu společně se Sasukem a seděla opřená o zeď na zemi. Jediný co mě napadlo, že to musel udělat ten zástup, který neměl sebemenší tušení co se děje a tak nás bez dlouhého protahování vyhodili na ulici a soud byl velice rychle vyřízen a schválen bez nároku odvolání.

Začínalo mi to dávat smysl, všechno do sebe zapadalo jako skládačka, která ucelila jasný obraz předchozích událostí. To znamená, že mám pořád naději zachránit svou rodinu, protože Sasuke mi určitě pomůže a nenechá mě jít samotnou. Musím dokázat naší nevinu. „Sasuke takže ty si to neudělal, nemohl bys mi pomoct?“ zvedla jsem hlavu a podívala se mu přímo do očí a hned mi bylo jasné, že pro mě by udělal cokoliv. „Ochráním tě o to se neboj a dneska při akci nebudeš sama. Zařídil jsem odposlech a já budu poblíž, kdyby se něco stalo dáš mi vědět.“ Věděla jsem, že se na Sasukeho můžu ve všem spolehnout, už zbývalo jen jedno. „Pomůžeš mi dokázat, že moje rodina za nic nemůže?“ Chvíli přemýšlel to se dalo poznat podle toho, že nakrčil čelo a právě se rozhoduje o všech možnostech, které by se mohli udělat.

„Jen co uzavřeme případ, dávám ti své slovo, že ti pomohu jak nejlíp budu moct.“ Konečně je někdo na mé straně, sice to je bývalí nepřítel, ale díky němu se taky vyřeší spousta nedorozumění. S ním dokážu všechno co chci, už nebudu sama. Najednou jsem v sobě měla sil na rozdávání a zprudka vstala ze země, kde jsem do teď seděla a nebyla schopna pomalu zvednout ani hlavu. Nová energie co mi dodala odvahu se jmenuje Sasuke, s ním je svět tak jednoduchý a bez problémů. Z úvah mě vytrhl jeho hlas. „Sakuro seš připravená za chvíli vyrážíme.“