Příběh o Ondrášovi a Blaženě (2013)

Nazdar Písmáci

posílám humorný příběh z brněnského polesí. Hlavně prosím věnujte pozornost části:

Nemohu proklatě nemohu

nohy mám zalitý do tvarohu.

a taky: Už nejsem volná

a Ty nejsi sám (je to snad úryvek písně od Špinarové???)

 

Na napísanou

Zákeš

 

~~Příběh o Ondrášovi a Blaženě (2013)
Ondráš
Náš bujarý kacafírek
Co měl tak nádherný knírek
si to mašíruje v lese na Brněnsku

Vtom potká dívku sličnou
Co oplývá krásou nebetyčnou
Hned zmocní se ho skrytý chtíč
Chtěl by ji mít a unést ji pryč

Ondráš:
Dobrý den krasavice spanilá
Vám patří má dnešní uctivá poklona
Jakým jménem Vás ráčí nazývat?

Blažena:
Mám jupku třičtvrteční
Pokloň se a k nohám mi klekni

Jsem Blažena     O: Jak Tě mohu oblažit?

O: Já Ondráš
To je ale náhodička
Potkaly se dvě spřízněné duše

B: Proč mne neobejmeš?
O: Ó ty moje Blaženko!

B: Ty můj blázínku!
O: Přímo políbit bych Tě chtěl……

B: Nech mne škaredý
Nemohu proklatě nemohu
Nohy mám zalitý do tvarohu

O: Aspoň náznakem –

B: My nesmíme ani naznačovat!
O: Chci tě učinit blaženou

Už nejsem volná
A ty nejsi sám

O: Buď ke mně svolná
A já Tě vynesu ke hvězdám

B: Co říkáš běsnivče?
Já co makám od rána do večera
si mám vzít za muže flamendra
a flákače? To tedy ne!!
O: Chci abys byla blažená

O: Blaženo Blaženo
Já tě do chalupy k sobě zaženo
Udělám Ti štere děcka
Aby z nich žádné na světě nebelo samo…

---