Matce

Pojď, vykročíme spolu, matko

Skrz hvozdy a slunce západy,

přes louky. A domov za zády

necháme navždy a přeci nakrátko

 

Půjdeme vodou a samy v dešti

a překřičíme i bouřky hlas

Ach neboj se hromu, on osud věští

že zakrátko světlo vejde v nás

 

Jen nekoukej stranou, kde stojí ony,

ty děti, ó zbloudilé, ztracené

Chyť se mne za ruku, slyším zvony

a nechci mít strach z dálky zlacené

 

Ty netušíš, nevíš, ach nechtěj vědět

kdo na světle pláče a kdo zas ne

Tak utečme tomu, již nechci sedět

A chvátejme než světlo pohasne

 

Již neptej se, vykročme, slyš můj zpěv

to vichřice za kopci burácejí

Víš, na dně všech dětí číhá krev

a ony do sebe krvácejí

 

Nyní pojď, matko má, vyjdeme spolu

a nezastavíme se před ničím

jen prosím sklop zraky své na čas dolů

a nevzhlížej dokud zlo nezničím

 

A budeš-li někdy chtít, podepřu tě

Snad i ponesu tě v náručí

I slova nech na mne padat krutě

Však kroky mé leccos umlčí

---