Vražda ve stodole (Murder in the red barn)

Vražda ve stodole

Vražda ve stodole, vražda ve stodole...

Každý strom větve sklopil, krávy leží a spí
podzim se vlády chopil, je slyšet lovecký psy
Povídá hlídač bláznivý Rebece – tak jak,
byl to Bělouš u toho křoví, nebo Slepejš Bob, ten lišák?
Přišijem to tulákovi, jsou to divný maníci
jeden hraje na housle a přespává v lednici.

Vražda ve stodole, vražda ve stodole...

V lese někdo naříká, někdo zakopává všechno svoje oblečení
a bláznivej Slam z Wheezeru spal v noci venku, zmrznul a už není
Záleží na sezóně, co srazí na cestě fára:
na podzim to bývají vačice a kočky z farem zjara.

Vražda ve stodole, vražda ve stodole...

Nepožádáš statku bližního svého a manželky jeho, pravidla známe ta
ale pro někoho je vražda dveřmi a jen jimi vstoupí do života

A tak obklíčili dům, vykouřili ho ven a odvedli, řetězy chřestíce
nebe zčernalo jako modřina a silně lilo celé měsíce.
Ve shnilé střeše starého Chenovethova domu si teď krkavci hnízdo staví
a nikdo se neptá Cala na jizvu na jeho tváři pravý
Co je ve stodole divného na sekeře od krve
na farmě musíš stále něco zabíjet, nebude to poprvé

Vražda ve stodole, vražda ve stodole...

Lesy nikdy neprozradí, co pod kořeny stromů spí věčně,
co je pohřbeno pod kmeny nebo co listí skrývá vděčně
Záleží na sezóně, co srazí na cestě fára:
na podzim to bývají vačice a kočky z farem zjara.

Vražda ve stodole, vražda ve stodole...

A dáma nemůže nic dělat, hned lidi začnou drbat
je na tom stromě krev nebo rudé plameny podzimu
když v měkké hlíně dobře kope se a déšť vše v chmurách topí
nic divného, že se ve svém pokoji sama lahve chopí.