Bolest

Být v kleci zamčená není tak zlé

To prázdno mi prozáří světýlko mdlé

Za mřížemi, o kterých tak dobře vím

Když spoutaná v okovech na zemi spím

Modrá mě opouští, cítím tě ve tmě

Hlodavý strach ničí vzpomínky ve mně

Věčná ta samota v chladných zdech cely

Zvuky tvých kroků se narodit měly

ODEJDI !

 

Cítíc chlad podlahy, tvůj dech mě týrá

Nezkrotná úzkost mé myšlenky svírá

Proč nezmizíš, netvore, jenž se mi zdáš

A přísliby smrti tam v tichosti tkáš?

ODEJDI !

 

Zraněná v panice cestu ven hledám

Marně však, není tu,  naději nemám

A tvé tělo v prostoru vidím se míhat

Zloději klidu, teď nesmíš se dívat!

ODEJDI !

 

Vlníš se jako červ, nabíráš síly,

Cvakání zubů tvých zkrátí mi chvíli

Bledne pach rzi, který vládl tu prve

Proč v ústech cítím jen trpkou chuť krve?

ODEJDI !

 

Temnotou zazněl tón lámaných kostí

Nevíš, že křičet máš? Zaslepen zlostí

Belháš se za světlem daleko od nebe

Bolestné roky mne však dělí od tebe

ODEJDI ! 

---