Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRUSALKA
Autor
Totti10
Má milá roztomilá
Rusalko překrásná
Přišla si jako duše zbloudilá
do klubíčka schoulená
co osudu naslouchá
mladá, čistá, nevinná
Klasický export z východu
bez neznámého původu
tvářička sněhobílá
ústa malá rudá
vlasy blonďaté
lesklé, rovné, dlouhaté
At už tě stvořil nezmáný
starosta, vodník nebo kdokoli
Mým citům to nebrání
Příroda, pudy, zákony
Má milá spanilá
Rusalko úžasná
Láska se nás neptá
cesty naše spojila
láska se nám chechtá
Potřeby naše ukojila
Dlouho jsem hledal
Čistě nevinnou krásu
skoro sem se zaprodal
Než si mi přinesla spásu
Ňadra tvá zaoblená
geometrie básnická
boky tvé vymazlené
pastí pro muže svobodné
Má milá nevinná
byla jsi pro mě připravená
Našla si ve mně přístav naděje
Někoho kdo bude platit tvé výdaje
Byl jsem tvou vidinou přesladkou
Že budeš brzy snadno bohatou
Moje milá jediná
Má nevěsto
Má milá vyvolená
Řekněme si ano
Svatba byla krásná
Pastvinou pro oči
Naše těla mladá
Svírala se v náručí
Květiny bílé po cestě
altánek na skalním převisu
voda šplouchala hlasitě
do nebe tě vynesu
Měsíček na nebi hlubokém
snášel se po jezerní hladině
stála jsi na místě příhodném
zrodila se z tebe bohyně
Má milá nebohá
někdo ti hlavu zamotal
naše láska byla skvostná
Kdopak ti ji vymlouval
Ambice tvé letěly vzhůru
už nechtěla si být jen ozdobou
Přehlížeje v mé tváři hrůzu
Začala jsi hledat lásku svou
Má milá nebohá
Rusalko zakletá
Plánovala jsi mě opustit
Ztratit se mi z očí
to se ti nepřísluší
to musíš přece pochopit
Má milá sklíčená,
Rusalko hýčkaná
Květiny bílé po cestě,
měsíček opět na místě,
výročí spolu oslavujeme
Předstíráme že se milujeme
Na konci našeho příběhu
Nemá smysl otáčet se zpátky
Možná pomyslíš za letu
Jak budeš padat z naší bárky
Necitelná vodní moci
Tebe volám nápomoci
Hladinu nad ni uzavři
Plíce naplň vodou
byla mou jedinou
Teď dno prozáří
Má milá ubohá
Rusalko bledá
květiny bílé rozházeny
na okraji mramoru tvého
svitem měsíce popáleny
stínem obřadu podřadného.