Pomsta část 2

Jezírko pod vodopádem bylo čisté a voda osvěžující.

Esex rád plaval a mnohem raději se potápěl. Pokoušel se dostat na dno jezírka již několik týdnů, ale zatím se mu to nepodařilo. Díky každodennímu tréninku vydržel pod vodou dobré čtyři minuty.

Dnes jako obvykle přeplaval jezírko několikrát na rozehřátí a po krátkém vydýchání se připravoval k potopení. Dlouhými nádechy a krátkými výdechy roztahoval plíce a naplňoval je potřebným kyslíkem. Poslední nádech a zmizel pod hladinou.

Mocnými tempy ukrajoval sáh po sáhu. V uších ho začalo píchat a slunečný světlo již nemělo dostatek síly, aby mu osvětlilo cestu, ale Esex plaval stále hlouběji do tmy.

Přemýšlel.

Když se dnes ráno probudil, byl zalitý studeným potem. Ihned si vybavil sen, který se mu zdál.

Černooký mladík ho v něm pronásledoval a zabíjel všechny jeho přátele a známé.

 V životě viděl spoustu špatností, některé spáchal i on sám, ale nikdy předtím z toho neměl noční můru. Muselo to být tou poslední akcí.

Oloupení kupecké karavany šlo hladce. Přepadli je v lese. Jakmile zabili šest obránců, ostatní se vzdali. Jeden kupec se však snažil se svým vozem ujet. Na takovou variantu byli banditi předem připraveni a těsně za zatáčkou pokáceli strom, jehož dopadové místo nasměrovali přes cestu. Tažní koně jej na poslední chvíli přeskočili, ale vůz se převrátil a přimáčkl kupce pod ním.

Když Esex a malý tlouštík přispěchali na místo nehody, kupec ještě žil. Tlouštík v něm poznal svého bývalého zaměstnavatele, který ho pro násilné chování vyhodil. Proto si sundal šátek, jenž měl přes obličej a se slovy: „Já ti říkal, že tě jednou zabiju,“ bodl dýku do oka. Ten kvičel jako píchnuté prase, a proto mu Esex rychle přejel mečem přes hrdlo.

V nedalekém křoví se ozvalo zajíknutí. Esex se otočil a spatřil tvář dívky. Vyběhl, aby ji chytil. Bylo to snadné. Dívka totiž byla těhotná, těsně před porodem a její běh vypadal spíše jako kolébající se chůze.

„Co s ní uděláme?“ zeptal se udýchaný tlouštík, který oba dohnal o něco později.

„Musíš ji zabít!“ nařídil Esex.

Tlouštík se dívce podíval do oříškově hnědých očí a odhodlaně vykročil s dýkou v ruce. Ta se ani nehnula. Dokonce ani neprosila o život její či dítěte. Pouze rychle dýchala.

„Já nemůžu,“ vyřkl nakonec tlouštík svůj ortel nad obětí a upřeně se přitom díval na dívčino vystouplé bříško.

„Musíš!“ oponoval Esex. „Co sis nadrobil, to si také sněz.“

„Vždyť je těhotná!“

„Myslíš, že jsem slepej,“ rozčiloval se Esex. „Viděla tě, takže ji buď zabiješ, nebo já zabiju tebe.“

Tlouštík věděl, že by Esex zabil i vlastní rodiče, jen aby se nehoupal na oprátce. A on nebyl více než několik měsíců členem jeho bandy. Jakou měl v esexových očí cenu jeho život? Pramalou. Strach o vlastní život dodal nové odhodlání. Poručil dívce, aby zavřela oči. Ona tak učinila. Tlouštík jí přiložil ostří na hrdlo. Rovněž zavřel oči. Snažil se nemyslet na to, co udělá.

„Kurva!“ zaklel, „tohle neudělám. Raději zemřu, než abych zabil těhotnou ženskou.“

„Vybral sis sám,“ odtušil mrazivě Esex.

Tlouštík se nesnažil bránit. Obrátil se ke svému kolegovi. Zavřel oči. Čekal. Uslyšel zajíknutí. Zvědavost jej přemohla a oči otevřel. Uviděl, jak dívka klesá k zemi. Ruce pevně semknuté kolem vlastního krku s jediným cílem. Zastavit crčící krev z proříznuté krkavice.

Tlouštík nechápavě pohlédl na Esexe.

„Já … já… myslel … že … mě … zabiješ,“ vykoktal ze sebe a do bledé tváře se mu začala vracet zdravá barva.

„Nesmysl,“ odvětil Esex, „ty seš členem naší bandy skoro rok a ji jsem dnes viděl poprvé. Proč by mi mělo záležet na prosté děvečce více než na tobě?“

Ze vzpomínek ho vytrhla ostrá bolest deroucí se skrze uší bubínek až do mozku. Takhle hluboko se ještě nedostal. V temnotě plaval naslepo. Jediným společníkem v tiché hlubině byl zběsilý tlukot jeho srdce. Dneska to dokážu, pomyslel si. A tak se také stalo. Při jednom z temp nabral slizké bahno. S radostí udělal půl kotoul a nohama se odrazil ode dna. Výstup byl rychlý. Tlak vody ho přestal v uších trápit a vodou už opět začínal pronikat slunečný svit. S úsměvem na tváři vykoukl nad hladinou.

„Už jsem si myslel, že ses utopil,“ prohlásil radostně hlas na břehu.

Esex pohlédl na mladíka s havraními vlasy a hlubokými nádechy doháněl kyslíkový dluh.

„Kdo jsi a co pohledáváš?“ zeptal se po chvíli.

„Jmenuji se Seton a hledám pomstu,“ odtušil mladík temně a v očích neměl ani náznak pochybností o svém tvrzení.

„Pročpak ji hledáš právě tady?“ zajímal se Esex a pomalými tempy plaval ke břehu.

„To ti řeknu, až budeš umírat,“ konstatoval Seton chladně.

„A to mě chceš zabít nahýho a neozbrojenýho?“ zeptal se Esex, když vylezl z vody.

„Ne,“ odpověděl mladík a hodil muži jeho věci. „Já nezabíjím bezbranné. To děláš ty!“

Naháč se osušil a v klidu oblékl.

Jinoch si jej mezitím změřil pohledem. Hedvábná košile nachové barvy a kožené kalhoty snad stáli celý Setonův roční příjem a jelenicové boty byli prošívané zlatými nitkami a sázené drahokamy mnoha barev. Vypadal spíše jako šlechtic než lupič a vrah.

„Jak si mě tu našel?“ zajímal se Esex, když si zapínal košili.

„Tvoji ochotní přátelé mi to řekli.“

„Počítám, že sou všichni mrtví.“

Seton neodpověděl. Černé oči vpíjel do modrých očí vraha. Krev v něm vřela a držel se z posledních sil. Cítil, že stačí jedno špatné slovo, jedna zmínka o jeho lásce a ztratí nad sebou kontrolu. A to nechtěl. Věděl, že by to mohla být osudná chyba. Musel pomstít smrt své ženy a ještě nenarozeného dítěte.

„Už si vzpomínám,“ řekl Esex, když se obul. „Ty jsi ten kluk ze včera, co? Musíš být dobrej, kdyžs vyřídil mé tři chlapy najednou.“

„Kdyby zaútočili najednou, asi bych měl co dělat, ale hlupáci šli po jednom.“

„Tak předveď své umění.“

Esex zaútočil.

Seton jeho výpad vykryl, ale sám nezaútočil. Protivníci se začali obcházet.

Esex se občas pokusil o výpad, ale bylo to jen takové malé oťukávání. Postupně však své výpady zrychloval, až se z nich stal jeden. S kočičím půvabem útočil na svého protivníka. Ten všechny jeho výpady úspěšně odrazil, ale sám se o žádný stále nepokusil. To vyvádělo Esexe z míry a nutilo ho o tom přemýšlet. Věděl, že se musí plně koncentrovat, ale neustále se mu způsob šermování jeho protivníka kradl do hlavy.

Seton se namísto útočení plně soustředil na pohyby mnohem zkušenějšího muže před ním. Jeho učitel, samotný Turos Neohrožený, říkával: „I ten nejlepší bojovník se dá porazit. Každý umí útočit. Dokonce i malé dítě, má-li v ruce klacek, dokáže s ním praštit tak, že to bolí. Čím je válečník starší a v boji zralejší, umí více výpadů, ale vždy jen jeden používá nejčastěji. A v tom je slabina i těch nezkušenějších šermířů světa. Když najdeš slabinu, porazíš kohokoliv. Stačí, vydržíš-li v boji tak dlouho, aby ses naučil jeho nejpoužívanější výpad a odhalil v něm onu slabinu. Proto je obrana šermíře důležitější než útok.“

Esex byl vynikající šermíř. Často měnil rytmus nohou. Používal levou ruku k matení pohybů. Dokonce párkrát zkusil útočit levou rukou, když potřeboval odpočinout pravé. Uměl to s ní stejně dobře. Stále však marně zkoušel projít mladíkovou obranou.

Seton byl trpělivý. Podle postavení nohou věděl, kdy přijde jaká sestava výpadů. Ruce ho už sice bolely, ale vzpomínka na mrtvou manželku mu dodala další sílu. Počet esexových nejpoužívanějších útoků zúžil na tři.

První směřoval na krk. Druhý na odkrytou část hrudi po prudkém útoku na hlavu. A třetí byl směřován na přední nohu, rovněž po naznačení útoku na hlavu.

Seton věděl, že než by našel slabinu ve všech třech výpadech, nemusel by mít dostatek síly na jeho proražení. Proto se snažil dohnat soupeře, aby používal jen jeden. Vybral si útok na krk.

Schválně nechával odkrytou tu část krku, na kterou výpad směřoval a tím nalákal soupeře k útoku. Po několika pokusech konečně našel slabinu. Aby však uspěl. Musel vše dokonale načasovat. Stačilo by vteřinové zaváhání a umřít by mohl on sám. Unavené svaly se znovu ozvaly. Teď nebo nikdy, pomyslel si.

Esex postřehl, že si mladík nedostatečně kryje pravou část krku, ramene a hlavy. Už si toho všiml dříve a pokusil se na krk zaútočit, ale protivník vždy jako zázrakem jeho výpad na poslední chvíli odrazil. Teď se však mladík zdál natolik unaven, že Esex věřil, že ho příštím útokem konečně zraní dostatečně, aby mohl následující útok být vítězný.

V rytmu boje přešel na pár nenáročných výměn, aby nabral sílu. V hlavě si rychle promítl, jak ho to v mládí učili. První dvě máchnutí mečem, měli za úkol dostat protivníkovu zbraň do správné polohy, pro konečný smrtící úder.

Esexův vítězný úsměv při třetí máchnutí se náhle změnil v nechápající výraz smíchaný s šokujícím překvapením. Mladík mu úplně zmizel ze zorného pole a překvapený Esex ucítil, jak mu chladné ostří projíždí břichem a probodává plíci. Seton vytáhl čepel a z rány okamžitě tekla krev. Esex padl na kolena. Meč mu vypadl z ruky. Šáhl si na bolavé místo. Zadíval se na zakrvácené dlaně. Nevěřil. Nevěřil, že umírá. Po tolika vyhraných soubojích. Padl na bok a nemotorně se snažil zadržet krev uvnitř těla.

Seton si lehl vedle umírajícího. Zavřel oči. Odpočíval. Byl k smrti vyčerpaný.

„Máš tak hodinu života,“ promluvil tiše. „Můžeš přemýšlet, jestli ti to stálo za to.“

Esex chtěl něco říci. Hýbal rty, ale slova žádná neslyšel.

„Jestli ti,“ pokračoval po chvíli Seton. V očích slzy, v mysli pocit úlevy a zadostiučinění. Zhluboka se nadechl. „Jestli ti stálo za to, zabít nevinou ženu.“

„Jestli ti stálo za to, zabít ještě nenarozené dítě.“

Seton se odmlčel a ztratil ve vzpomínkách.

„Teď si asi říkáš,“ promluvil mladík po chvilce, „žes měl toho tlusťocha zabít, co?“ Další odmlka bez odezvy. „Kdybys to udělal. Mohl jsi teď spokojeně snídat a já mohl být tátou. Oba bychom byli spokojení. Tiše. Nemluv. Mě žádné omluvy nezajímají. Vybral sis sám. Já tu možnost neměl. Vidíš ty vrány nad námi? Čekají na tebe. Jakmile odejdu, začnou hodovat. Ze začátku budeš mít sílu s nimi bojovat, ale s ubývajícím časem ti budou i síly ubývat a odhánět je budě těžší a těžší. Nakonec ti nezbude síla žádná a už budeš jen trpět. Sice ne stejně jako trpěla má manželka, ale daleko hůře. Jen si představ, jak ti rvou oči a oklovávají obličej. Krásná představa, nemyslíš?“

Seton se opět odmlčel a užíval si chladný větřík hladící jej po tváři.

„Je načase,“ řekl nakonec, „abych se vzdálil. Uvidíme se v pekle.“

Mladík vstal a zamířil k lesu. Před jeho začátkem se obrátil a podíval se na Esexe. Přesně jak předjímal. Zápasil s havrany o svůj obličej. Naposledy v životě se upřímně usmál a zmizel v lese.

---