Zlomený, Zraněný a Ztracený

Prší.

 

Stálý zvuk deště se rozléhá skrz větve sromů,

zní ve stéblech trávy

a půda je nasáklá

slzami z nebes.

 

Klap, klap, klap,

dusot kroků se mísí s tóny deště.

Po kamenné cestě utíká

chlapec.

 

Bělostné čelo mu brázdí stroužek krve,

vždy znovu zahnán kapkami vody.

Pláče.

 

Běží rychle,

bez cíle,

pryč.

 

K hrudi přitisknutá trojice knih,

plášť podřený a potrhaný.

Student.

 

Nevnímá vůni mokrých květin či listí,

neboť uvnitř něj panuje chaos.

V srdcích ostatních již pro něj nezbylo místo

a on cítí smutek a bolest,

vztek,

lítost,

strach i zradu,

to vše společně.

 

Běh náhle zpomaluje,

dech je klidnější.

Již jen tři kroky

a chlapec se zastavil.

 

Spatřil konec všech nadějí

a začátek nového světa.

---