Jiný způsob smrti

Chlapec prchá

kolem strnulé sochy z pískovce

pryč,

ven,

jinam.

 

Opět se však zastavuje

u vchodu do katedrály života a smrti.

Zděšen,

pozoruje scénu před ním,

nasvícenou úplňkem.

 

Z vlhké hlíny se noří končetiny,

lidské hlavy a celá těla.

Je to vůbec možné?

Prázdná díra tam,

kde srdce se nacházet má.

Krví potřísněná ústa,

shnilé maso visí z kostí.

 

Mrtví vstávají!

 

To, co kdysi odpočívalo v pokoji,

teď cítí život.

To, co spalo pod hlínou,

teď chodí po zemi.

 

Nové slzy stékají po tvářích ubohého studenta.

Hledal útočiště a nalezl peklo na zemi. 

---