Trojiční princip

Šel jsem kolem polního lůžka druhého světového míru
a pocítil touhu po válečné vřavě čpící krví, potem a špínou,
po nesmyslných obětech za budoucí i minulé hříchy,
po míru vykoupeném životy nevinných,
kteří nevědomky, trpělivě a bezmocně přijímají svou krutou smrt,
smířeni s prázdnotou nekonečna.

Šel jsem kolem včelího úlu plného medu
a zatoužil jsem být dělnicí na vinici včelího království sluneční sladkosti.
a včelařem opíchaným bodanci až k úplné imunitě včelímu žihadlu.
Zatoužil jsem být hostem letního penzionu, kde se med podává k chlebu v plástu.

Šel jsem kolem obelisku admirála Nelsona na Trafalgar Square“
a zatoužil jsem po věčném míru, kde není vítězů ani poražených,
chtěl jsem se stát žebrákem a pak Chagallovým vznášejícím se houslistou.

Šel jsem kolem hrobky Ráchel v Betlémě
a zatoužil po Mesiášově míru na všechna místa, kam šlápnu
a po harmonii mezi národy ještě nedávno běsnícími
a po osvobození zlých lidí od zla.