Happy Death

Rodokaps života píšeme svým každodenním lámáním chleba,

kávou za pět minut sedm,

dozorem na chodbách

naší základní školy

povinných frází

rodinných hrází.

 

Komedii dětství a stáří píšeme našimi daňovými přiznáními

při nečekaných prodlevách spánku,

když se o půl třetí v noci probouzíme

zděšeni vlastní nemohoucností

a voláme Mesiáše,

aby urychlil svůj příchod.

 

Akční trhák adolescence a druhé mízy píšeme sebevražednými útoky

našich lásek kamikadze

a ruskou ruletou tupíme naše přátelství,

relativizujeme vlastní hodnoty,

ke kterým jsme se předtím

tak složitě dopracovali.

 

Tragédii dospělosti

ostříme rozkoší plnohodnotného úpěšného poslání a vztahů,

věčněmladých, vylhaných a pokryteckých,

naplno a rychle, jak jen zaslepené štěstí haha může být,

a to známé, hollywoodské, se šťastným koncem,

které je ovšem jen počátkem dramatu.

 

---