Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevímjsemlínávymýšletnázvy
Autor
Arlea689
Nevěděla, proč si to setkání představuje na vlakovém nádraží,
když k nám odtud jezdí hlavně autobusy.
I když otázka byla, proč si to setkání vlastně představuje,
když k němu s největší pravděpodobností stejně nikdy nemělo dojít.
Proč pořád myslí na něj
A na zemi pšeničných polí
A modrého nebe
Na tu zemi, kde se prý zastavily všechny hodiny
A každý rok bylo možné používat tentýž kalendář.
Dal jí slovo, které svírala v dlani
Každý den, když usínala s rukou na srdci.
Dala mu slovo, které svíral v dlani
Vždy, když na Náměstí pršelo nebo foukal vítr
I v den, kdy se naráz všechny hodiny alespoň ve snu rozeběhly
A staré kalendáře už patřily do sběru
A vypravěči příběhu vhrkly do očí slzy
Země rudých kapek krve vlčích máků
Na pšeničných polích
Země rudých kapek krve vlčích máků
Na modrém nebi
A modrých očí, které znamenají,
že se volně dýchá.