Trhej

Tyhle vize
byly psaný černym uhlem
na novinovym papíře
pod každou botou
v každym koši
šustěly jako by ti chtěly šeptat
soukromou frekvencí sdělit Cosi
během měsíce
se všechna okna
začala duhově lesknout
loužy se potáhly flekem
jako by věřící módy naráz
rozprášili veškerý lak
ve spreji do ulic
továrny ještě dokuřovaly
poslední sousta
betonový doutníky komínů kašlaly
pásy tuhly skřípaly zadrhávaly se
a stejně nikdo Nikdo nevěřil
že to skončí
než se ten večer nerozsvítily lampy
Ty světlý body
najednou nebyly žárovky ani
kuchyňský spotřebiče
ale hořící pneumatiky
pasti na vystrašenej hmyz
co jde za světlem
Mezi železnými pruty rozpadlých staveb
ožila džungle auta řvaly
když jim povalený stožáry trhaly břicha
lidi pod polštářema zoufale
ladili rádia vytáčeli telefony
přepínali kanály
a vystrašeně poslouchali
ten anonymní šum na druhé straně
ty hluché linky
zrnění
pro většinu z nich to bylo poprvé
jako by se bůh zvedl
a těsně před odchodem
vytrhl poslední
stránku knihy