Tázavá

Pověz, ženo, a mluv zpříma

„Na co že se muži ptáš?“

Proč jen s troskou, co je pijan

nedbá příliš na vizáž

ano, s mužem, co ho znáš

víc než jakákoliv jiná

s povahou, jež zdá se líná

řekni, proč s ním zůstáváš?

 

Vždyť to není možné přece

toho, který nemá klad

jehož srdce nikdo nechce

abys mohla milovat

s barvou, co zná jenom hlad

on své básně píše trpce

s mrtvým, který vstříc jde smrtce

řekni, proč s ním zůstávat?

 

Doufám, že ten, který váží

smutnou pravdou pustou lež

skončí někde v demontáži

raděj se ho, ďábla, střež

„Nechceš mě již?“ Ale kdež

Z bažin děláš písek v pláži

jenom ty ho přeci blažíš

doufám, že s ním zůstaneš

---