Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČTRNÁCT SLOK ŽIVOTA
Autor
Pájaaa
Z JARA SE ROZVÍRÁ KAŽDIČKÝ KVĚT,
MLÁĎATA POPRVÉ SPATŘÍ NÁŠ SVĚT,
SLUNCE UŽ ZAČÍNÁ POMALU HŘÁT,
ŘÍKÁM SI ČLOVĚČE CO VÍC SI PŘÁT...
Z JARA NÁM ROZTAJE NA HORÁCH SNÍCH,
NA HŘIŠTÍCH USLYŠÍŠ ZAS DĚTSKÝ SMÍCH,
NA CESTÁCH POTKÁME PRŮVODY LIDÍ,
TEN KDO CO ZASEJE TO TAKÉ SKLIDÍ...
POMLÁZKY UPLETEM PRO DĚTI Z PROUTÍ,
ŘEKA SE V KORYTĚ SEM A TAM KROUTÍ,
POPRVÉ SEDNEM SI NA NAŠE LAVIČKY,
A V RUKOU SPOČINOU HRÁBĚ A MOTYČKY...
OHEŃ SE ROZHOŘÍ NA KAŽDÉ HRANICI,
TRADICE DRŽÍ SE V PRAZE I VESNICI
POLIBKY ROZDÁME POD KVĚTY JABLONÍ,
A ŠTĚSTÍ MALIČKO SNAD K NÁM SE NAKLONÍ...
ZA KRÁTKO ZAČÍNAJ PRÁZDNIONY VE ŠKOLE,
MY RÁDI JEZDÍME NA BRUSLÍCH NA KOLE,
RYBÁŘI PO NOCÍCH ČEKAJÍ NA HADY,
PRŮVODY KRÁČÍ NÁS NA ZÁMKY NA HRADY...
POD NEBEM VEČRY DOST ČASTO TRÁVÍME,
A ŘEKY VYPRAHLÉ SPOLEČNĚ PLAVÍME,
U OHNĚ MOTÁME SVÁ TĚLA DO DEKY,
V PÍSNÍCH JSOU PATRNÉ TY NAŠE DOTEKY...
DO VODY SKÁČEME PO HLAVĚ PO NOHOU,
A SLUNCE PLUJE SI MODRAVOU OBLOHOU,
PAK V TRÁVĚ LEŽÍME A KOLEM PLYNE ČAS,
A TO JE ŘEKL BYCH OBDOBÍ POLOČAS...
KONČÍ SE PRÁZDNINY A ZVONEK ZAZVONÍ,
A PODZIM VE VZDUCHU SLABONCE ZAVONÍ,
PAK LISTÍ NA STROMECH SNAD MALÍŘ MALUJE,
A SVĚTLO POMALU OČÍM SE VZDALUJE...
PO VĚTRU PUSTÍME SVÉ DRAKY DO NEBE,
LÁSKA NÁS ZAHŘÍVÁ A LOUKA NEZEBE,
DO LESA CHODÍME NA BEDLY NA HŘIBY,
STÁLE SI ŘÍKÁME TO NAŠE CO KDYBY...
V BARVÁCH SE OCITÁ TO NAŠE KRÁLOVSTVÍ,
OBRAZ JE PRŮZRAČNÝ ,ČISTÝ A CELISTVÍ,
PO RÁNU DO MLHY MY ROVNOU VSTOUPÍME,
A SVÍČKY BĚLAVÉ NA HROBY KOUPÍME...
POMALU CHYSTÁME ZAHRADY NA ZIMU,
V DOMECH JE CÍTIT CHLAD A KONEC PODZIMU,
ZA DVEŘMI VÁNOCE ,SNĚHOVÁ NADÍLKA,
A DĚTI VE ŠKOLÁCH KRESLÍ SI ANDÍLKA...
VLOČKY NÁM PADAJÍ ZA LÍMCE ZA TRIKA,
DALEKO SVÁTEK JE SVATÉHO PATRIKA,
AUTA JSOU PŘEZUTÁ NA NAŠE KLUZIŠTĚ,
ZE SILNIC STÁVÁ SE TAK TROCHU BOJIŠTĚ...
PAK STROMEK ZDOBÍME A DÁRKY KUPUJEM,
A SVOJÍ PAMĚTÍ S RODINOU PUTUJEM,
OHŃOSTROJ OHLÁSÍ NOVÝ ROK LIDIČKY,
NA NEBI TŘPYTÍ SE MALIČKÉ HVĚZDIČKY...
SNĚHOVÉ MUŽÍČKY ZE SNĚHU STAVÍME,
A ŘÁDNĚ NOVÝ ROK CELÍ ROK SLAVÍME,
ČAKÁME NA JARO U KAMEN POD DEKOU,
SLUNCE SE VYDÁVÁ NA CESTU DALEKOU...
Autor básně : Pavel Volodkovič
8 názorů
Fakt ti je čtyřicet dva let? Ono tomu totiž neodpovídá ani vyspělost verše, ani znalost pravopisu. Ta už vůbec ne.
Jsem tu krátce a ještě neovládám tento server...Vlořil jsem sem několik básní ale nezobrazují se. Nevím proč. Více z mé tvorby naleznete na
www.pavelvolodkovic.websnadno.cz
Miroslawek
12. 09. 2014Abych mohl uslyšet díky jinak než náhodou, musel bych být o nich zpraven - k tomu slouží funkce avízo dole ve formuláři.
Rádo se stalo.
A ještě něco: některé chyby se dají snadno opravit.
Děkuji za Vaše řádky... Chvála je příjemná ale krytika potřebná :-) Děkuji
Miroslawek
10. 09. 2014sníh se píše s h
v prázdninách máš překlep, přebývá písmeno o, ve slově slabounce zase chybí, ohňostroj má mít nad n háček, nikoli čárku
tvé větné interpunkci jsem neporozuměl, snad jí rozumíš sám
Věta průvody kráčí nás na zámky na hrady mi nedává smysl, nevím totiž, jak lze kráčet někoho...
Opravdu je tam celiství jako sloveso? V případě, že by to mělo být adjektivum jako ta dvě předchozí, pak obraz je celistvý, rovněž s ypsilonem na konci. Podobně nový rok celí rok... opět sloveso?
čakáme - to je slovensky nebo překlep?
Nahodilé zacházení s inverzí navzdory metru, ač právě metrum bývá jedinou smysluplnou příčinou vzniku jevu inverze ve verši, se mi jeví také zvláštně. Rozuměl bych, kdybys to dělal pokaždé stejně... ale jednou ji tam máš a podruhé ti nechybí.
......no fakt, jak to čtu furt dokola taky to úplně cítím....že je ta slupka ale pěkně natvrdlá....tipuji, škoda, že nemůžu čtrnáckrát!