Šangrila

Spatřiv kouzla srdce víly

ze kterého žár mě studí

žár co líně plave v hrudi

co je tolik rozmařilý

že mu padnou i ti chudí

jež tak chladný až je bílý

v jazyce má tisíc chutí

vsakuje se jako štknutí

člení mi mou hlavu v díly

plameny co k slibům nutí

ty mě láskou poblouznily

Když jsem ztrácel všechny síly

neměl kudy dát se s hnutím

zabloudil jsem do Šangrily

tam mě čeká vydechnutí