Usměj se

Slunce mnou proniká narozdíl od tebe

slunce, ten bělný duch stojící v mlhách

slunce jež nespatříš pohledem na nebe

směje se tomu že sebe sám trhám

jako kouř rozvátý smrtícím placebem

Raduj se měsíci, raduj se milá

Vítr už nedýchá, lekl se červánků

taky mně postupně ubývá síla

S nadějí ve bdění vrhám se do spánku

Kdo je ten bezděčný? Kdo pořád spílá?

S nadějí ve spánek stál řeším hádanku

Raduj se měsíci, raduj se milá

Jako klaun opilec topím se v soumraku

hledaje odpověď černá X bílá

Veprostřed toxických polibků kuřáků

tam kde má čistota nadobro shnila.

Usměj se čůráku. Jde tvoje milá