Smrt poznamenává sexuální život

Jedno z mouder Woodyho Allena zní, že záhrobí je nejlepším místem pro otevření restaurace. Souhlasím. Těžko tam totiž někdo uteče bez placení. Nemá kam.

Jízdenka na kocábku ve vlastnictví monopolní společnosti Charon s.r.o. je pouze jednosměrná, nepřenosná a nevztahují se na ni pravidla IDS. Byť se toho možná některá ze stran před volbami chytí, hodí to na konkurenci a slíbí, že takhle tedy už ne. Nu, což. Slib nic nestojí a „chlubení“ se věcmi zcela nesouvisejícími s komunálními volbami je sice tragikomické, avšak módní. A na mnohé zabírá. Ale to je jiný příběh.

K tomu záhrobí. Klady pro podnikání jsou zřejmé. Vzhledem k touze a oblibě některých lidí pravidelně doplňovat tamní stavy je o přísun zákazníků postaráno. Záleží ovšem také na tom, kdo je v danou chvíli u kormidla. Tedy spíše u kosy. Jakmile to do rukou vezme někdo ambiciózní a sestaví kvalitní bussines plán, výsledky nabírají bleskové tempo. Jako třeba před léty 1914 a 1939, kdy měla v důsledku nesmírné snahy několika pánů Cháronova dopravní společnost zaděláno na rekordní obrat. Takový nával pak zaskočí nejednoho živnostníka.

Ono se za tou řekou musí dařit cestovnímu ruchu obecně. Je sice třeba vzít v úvahu mizernou platební morálku, není však nutné sledovat kurzy měn. Účty všichni vyrovnávají tím stejným: starou belou. Nic víc si s sebou vzít nelze.

Dokonce ani VIP třídou. Povídat by o tom mohli faraoni, Onassis i strýček Skrblík. Cla jsou příliš vysoká a celníci důkladnější, než jejich politicky motivovaní a zapálení kolegové střežící hranice totalitních režimů. Ale to je taky jiný příběh.

Při zadání výrazu „bela“ do internetového vyhledávače, vyjede poměrně dost obrázků. Je z čeho vybírat. Člověk si s sebou může vzít buď dobře oblou ženu, kreslenou postavičku, uherského krále či chlapíka, jehož pohled značí jediné: osm dioptrií.

Otázka je, co za ně lze v záhrobí pořídit. Něco už naznačil Josef Dvořák v seriálu Hospoda, kde hrál kuchaře Kachnu alias Šedého grizzly. Vytvořil menu, jehož součástí byl například hrobařův špíz, telecí urna či jablka v rubáši.
Jisté je, že k dostání nebude smažený sýr. Ten je totiž nesmrtelný, takže se přes řeku nikdy nedostane. Jinou cestou se do záhrobí dostat nelze. Ani s GPS.

Smrtelné jsou ale vztahy, o které je třeba pečovat po všech stránkách. Nikdo totiž neví, kdy zasedne k poslední večeři. A jsme zase u Woodyho Allena, který tvrdí: „Smrt notně poznamená váš sexuální život.“

Tak na to (nejen) myslete.