Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO tobě
02. 03. 2002
0
0
578
Autor
Zeoll
Když spatřím tvou tvář,
tak to jasná zář,
zalije mě pocitem krásným,
a to, co zdálo se tak jasným,
ustoupí do temných dálek,
pak ovívá mě vlahý vánek.
Když hledím na tebe,
tak vidím nebe.
Jak spatřím tvůj úsměv, oči nebo vlasy,
to vše tak plné krásy.
A já nevím, nač se dříve dívat mám,
chtěl bych to všechno mít pro sebe sám.
Viktorie má pravdu, myslíš to moc hezky, je to hezké, ale verše Tě nutí k tomu, že nepíšeš přesně to, co cítíš, ale to, co se rýmuje, to je škoda....
Ghatotkacza
03. 03. 2002
To co si tím vyjádřil je moc krásné..... ale tvář - zář, a nebe - tebe..... je straaaašně ohrané..... neveršované by to znělo určitě líp.....