Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCítím
Autor
MAJKL65
My jedeme vlakem
z Narodit se k Umřít
a cítím to zrakem
a vidím co tušit.
A Slunce vejce rudé
z něj světlo se ven klube
kuřátko moje chudé
hvězdy mi z ruky zobe.
Dívá se skrz mé tělo
oči jako dvě noci
ticho se rozeznělo
jsme spolucestující.
Kolik mám ještě stanic
k Nanebevystoupení
pod žárovkami hranic
se s lístky v popel měním.
Stavím za všechny smutky
do polí bílé kříže
Ježíše za mé skutky
kočka si tmu pryč líže.
Za okny se svět mění
bůhví zda nestojíme
a on už dávno není
zatímco projíždíme.
Na perónech jsou vidět
již příští pasažéři
ránem v bílé křídě
námi pološeří.
8 názorů
Občas je mi líto nedat těm nápadům lepší formu. Ale právě za to políbení Můzou tip. No ....škoda prostě.
prostě Jana
23. 10. 2014Že jsou verše naivní, bych odpustila, ale že autor neumí škrtat, je tristní. Škrtat, škrtat, škrtat, slov je dnes všude příliš mnoho. Například poslední sloka je krásná - a úplně jiná než ty ostatní. A to je ta cesta!
Pekelníku, nanebevystoupení tě nečeká a hlavně takovou zastávku neznám.
proč je tam tolik rýmů nepochopitelných zbytečně složitých a nelogických? nápad dobrý, forma v pohodě...ale tyněkteréobraty fakt zbytečně složité a neuchopitelné.