Bláhová

Jen tak z radosti nad dobrým dnem.

Že mi nedáš pusu, až se vrátím?

Ale dám...

A co když nepřijdu?

Dnes?

Už nikdy...lásko...

 

Měl jsem, Ti tehdy pusu dát

nenechat Tě se mě ptát

nenechat Tě odejít

tak se vytratit

 

Blázne, říkám si nyní

zklamal jsi ji, srdce míní

a co teď, když pozdě je?

Usmívá se naděje

 

A tak píši Ti na zdi vzkaz

že chci Tě líbat zas

kradu něžné květy stromům

dávám je ke všem domům

 

až jednou vyjdeš ven

budu vědět, že právě ten

dům je ten pravý

pro polibek hravý

 

a jednou přijdeš domů, lásko

pro vzkaz rtěnkou psaný na sklo

že miluji Tě jen o trochu víc

než je dálka z domu na Měsíc

---